Umělci - Galerie Crears

Jan Jaroš

Narozen 14.5.1979 v Olomouci.
V letech 1993-1997 studium na SUPŠ v Turnově obor zlatník - stříbrník.
Od roku 1997 externím návrhářem pro kovové bižuterní doplňky firmy Pearl Bohemica s.r.o.
Od roku 2004-2009 hlavní designér v této firmě (interně)
Od roku 1998-2004 studium na VŠUP v Praze- atelier průmyslového designu III. (Prof.Otakar Diblík, následně Prof.M.A. Michal Froněk / Prof. M.A. Jan Němeček
V roce 2002 absolvování semestrální stáže na Polytecnico di Milano- ateliér designu a konstrukce svítidel a oděvních doplňků.
2005 - absolvování VŠUP v Praze, atelier DESIGNU III.(Doc. MgA. M. Froněk /Doc. MgA. J.Němeček)
2006 - Založení designového a iteriérového studia COHNSTUDIO (nyní společně s architektem MgA. Vítězslavem Kořínkem)
2007 - zvolen řádným členem spolku výtvarných umělců SVU Mánes v Praze
2008 - 2012 od tohoto roku pravidelné pořádání AUKCE DESIGNU 20.STOLETÍ - COHNAUCTION (v rámci přehlídky designu – DESIGNBLOK)
2010 - odborný asistent na Ústavu průmyslového designu ČVUT FA v Praze, ateliér Doc. Alexiuse Appla Akad. Soch.
2014 - Vedoucí ateliéru produktového designu na Ústavu průmyslového designu ČVUT FA v Praze
2012 - do současnosti LASVIT - externě / vývojový specialista nových produktů na pozici produkce a vývoj kolekcí ( product development managing) samostatný vývoj světel Reného Roubíčka, Bořka Šípka, Ronyho Pleska, Lucie Koldové a dalších…
2014 - Založení firmy GOLFFACE společně s MgA. Vítězslavem Kořínkem specializované na design a realizaci sportovních – golfových trofejí

Ocenění:
1999 - Dobrý design. cena udělena za mikroskop (OLYMPUS) určený pro mikrochirurgii.
2009 - Nominace na Czech Grand Design za nápojový set „Ufon“

Zastoupen ve sbírkách:
UPM v Praze - nerezové příbory Pappone, nápojová souprava „Ufon“
NTM v Praze - (model hlavového mikrochirurgického mikroskopu Olympus 1999, model redesignované pečící pánve Remoska pro stejnojmennou firmu)

Stěžejní polohou mé práce je navrhování designových produktů s přesahem jak do volnější roviny, tak striktního prostředí průmyslového designu. Pro mou práci se od počátku staly charakteristické dva typy materiálů „ KOV a SKLO“, se kterými pracuji aťv čisté podobě , nebo v jejich kombinacích. Díky tomuto „přirozenému“ omezení daného do jisté míry vzděláním a zázemím, se mi podařilo proniknout do podstaty zpracování těchto materiálů a postavit estetický dojem právě na přiznání některých technologických specifik.
Vždy mě lákala možnost přenést svou zkušenost z designu do volné tvorby, která není svázána logikou výroby a sériovosti. Pouze použítí škály technologii, kterých je v tomto prostředí běžně využíváno pro docílení čistě estetického účinku, bez nutnosti „nějaké funkce“. Pro tvůrce, který pracuje v modu vysokého umění, je pojem účelovosti degradující a proto se s ním vůbec výtvarníci nezabývají, neboť to má příchuť služby.
O to náročnější ale obráceně i snadnější a přirozenější bylo pro mne naskočit do této „volné tvorby bez limitů funkčnosti a účelovosti. Prostě jen vytvořit „něco zbytečného“.
Přirozenou polohou se pro mne stala redukce formy do minimalistické podoby pracující s liniemi a kruhy, které v různých spojitostech dokážou navodit jak pocit pevnosti a stability, tak naopak pohybu a dynamiky. Redukce tvarů zjednodušuje čitelnost, ale zároveň nutká k pochopení obsahu. Zrovna tak umí navodit pocit bezobsahovosti, který ve vás umí zanechat nevysvětlitelný pocit daný metaforickými předsudky, evokované pouze materiálem nebo formou – tvary v jakých jsou představovány. Je to jako poslouchat skladby Arvo Peerta s jeho dlouhými lineárními tóny, nechat se unášet jejich čistotou a na tomto základě nechat rozvinout svou představivost a příběh. Dříve jsem měl potřebu právě tyto příběhy vyprávět, než jsem pochopil, že to nikdy dokonale umět nebudu, když závidím hudbě její volnost.
Pro mne jsou tyto plastiky zhmotněnými obrysy vzpomínek někde více, někde méně konkrétních. Proto je možné, že tu a tam připomínají stroj či vůz tažený voly….

31. 8. 2016 – 1. 10. 2016