Oldřich Tichý

15. 9. 1959 ve Zlíně
1974-1978 SUPŠ Uh. Hradiště
1980-1986 AVU Praha
Vystavuje od r. 1986 (člen skupiny Most a Mánes)
1995 - stipendium nadace The Pollock - Krasner foundation, New York

 

Samostatné výstavy:
2006 - Retrospektiva - Dům umění - Zlín
2007 - Typický obraz - Galerie Nová síň - Praha - s Mariem Kotrbou
2007 - Galerie Dijkstra - Antwerpy - Belgie
2009 - Galerie Magma - Ostrava
2009 - Galerie Orlovna - Kroměříž
2010 - Galerie Kartografie - Praha - s Mariem Kotrbou
2010 - Schnirchův dům - Praha - s Petrem Župnikém
2011 - Galerie Kartografie - Praha - s Mariem Kotrbou
2011 - Galerie J. Jílka Šumperk "Ten oka mžik"
2011 - Galerie Dijkstra - Antwerpy - Belgie
2012 - GFJ - Kutná Hora - obrazy
2012 - Galerie XXL - Louny - Kousek nekonečna

Kolektivní výstavy:
2005 - IV. Nový Zlínský salón, Krajská galerie výtvarných umění ve Zlíně
2007 - Typický obraz 6. Nová síň Praha
2007 - Umělecká sbírka KGVU Zlín
2008 - V. Nový Zlínský salón, Krajská galerie výtvarných umění ve Zlíně
2009 - Galerie Orlovna, 11+3, Kroměříž
2010 - Lineart 29 Ghent, Belgie
2011 - 6. via art Praha, 10+10
2012 - Zlínský Okruh 2
2012 - GVU - Havlíčkův Brod

Způsob, jakým Oldřich Tichý (1959) nakládá v malbě s materií, tvarem a barvou, jistá palčivost, mučivost, cosi zraňujícího v jeho obrazech, uvádí jeho tvorbu do souvislostí s imaginativní tendencí českého moderního umění. Mluvím-li tu o obrazech, mám na mysli i jeho práce na papíře, ostatně vždy věrné technologie oleje. I nové kresby, práce na papíře, dávají najevo, jako by sám vznik obrazů nebyl prvotním důvodem tvorby, ale spíše sám proces tvoření, malba jako způsob přemýšlení, jako neustálý pokus o rozevření vzpomínky, vzkříšení vteřin porozumění, kdy se otevírá svět a jeho uvidění zůstává v díle pro vždy přístupné. Jistá symboličnost tichého obrazu nespočívá v ustálené, kodifikované znakovosti, ale spíše ve způsobu malby, nakládaní s barvou a její hmotou, s uzavřeností nebo otevřeností obrovského prostoru.

převzaté ze Zlínskeho okruhu 2

 

Oldřich Tichý svou dosavadní prací znovu ukazuje, že "tradiční " obraz je schopen neustále proměny a aktualizace. Je jedním z uměleckých druhů, který je schopen přijímat podměty z nejprotichudnějších výtvarných aktivit, programů a tendencí. Aktualnost Tichého obrazu je v dnešní diverzifikované situaci české umělecké scény zřejmá.

PhDr. Ivan Neumann

 

"Malíř se nebrání působení náhody, ale přitom přirozeně rozvíjí řád. Obraz mnohdy chápe jako okno do světa, stává se mu jakýmsi vymezením okamžiku, zastavením v prostoru a čase. Někdy nechává při zdánlivě banálním vyjádření do své tvorby proniknout nejtajnější a nejhlubší myšlenky. Často vychází z dětského vidění světa, dospívá ke zjednodušení formy, která dané téma přesvědčivě vystihuje."

Jiří Machalický Revue art IV/2006

 

4. 9. 2012 – 29. 9. 2012

Oldřich Tichý, Marius Kotrba

 


Výběr z tvorby

 

Komentáře jsou uzavřeny