Martin Velíšek
Výstava v prostorách galerie CREARS bude v termínu od 9. 5. 2020 - 4. 7. 2020.
13. 6. 2020 komentovaná prohlídka s autorem
Malíř, kreslíř, sklář, sochař, ilustrátor, fotograf, básník, herec. V letech 1983–1989 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Je zastoupen v celé řadě soukromých i institucionálních sbírek. Jeho tvorba byla prezentována v mnoha českých a zahraničních výstavních projektech, mj. v Paříži, Rouenu, Vídni, Hannoveru, Mnichově, Frankfurtu, New Yorku, Seattlu, Helsinkách, Stockholmu, Oslu, Segovii, Melbourne (National Gallery of Victoria), Mostaru a Varšavě. Představit rozsáhlou tvorbu Martina Velíška v několika řádcích je pro každého, který se má s takovým zadáním vyrovnat, úkolem nadmíru těžkým. Možná právě referenční rámec období devadesátých let s mírným přesahem do nového milénia, je onou cestou, po níž se je možno vydat za poznáním autorovy tvorby. V žádném případě však není možné vynechat alespoň zmínku o dystopické atmosféře konce let osmdesátých a o její nečekané proměně v euforický fraktál poslední dekády dvacátého století, o době kvasu a počátku politické, sociální a ekonomické transformace v Československu. Tento čas je v mysli nejednoho z nás zapsán neodmyslitelným vizuálním kódem, jehož autorem je absolvent ateliéru sklářského výtvarnictví profesora Libenského Vysoké školy Uměleckoprůmyslové Martin Velíšek. Akademický civilistní paralelismus je svébytný figurativní jazyk nabízející divákovi sugestivní šifru a kód existenciálních i existenčních obsahů, zjevivších se své době neočekávaně a náhle v ohromující a neuchopitelné šíři. Z bludiště onoho zjevení a zázraku vystupují ruku v ruce, z dnešního pohledu poněkud agresivní narativ doby s anatomií člověka, jejichž transgresivní charakter si můžeme s přijatelnou dávkou zjednodušení představit jako dialekt dobově srozumitelný a příznačný subkultuře, odstupem času stávající se obecně srozumitelným kulturním dědictvím. Stručným náčrtem předmětného uměleckého angažmá budiž několik následujících vět, pro zasvěceného diváka nesporně redundantních, ale pro nás, kteří se s dílem Martina Velíška setkáváme s nadšením, avšak poněkud méně často, nezbytných. Umělecká díla Martina Velíška jsou vystavována od roku 1987. V roce 1992 vyučuje (letní sklářská škola v Pilchucku v USA) a vystavuje společně s malířem a sklářem Michalem Machatem. Putovní výstavní projekt je provázen skandálem. Znojemská výstavní epizoda je církevními kruhy vnímána jako nemravná. Některá z děl jsou zahalena a znepřístupněna. Tento cenzorský zásah však výstavě přináší publicitu a výsledkem je nesporně posílení známosti předmětných uměleckých děl i umělců samotných. V tomtéž roce Martin Velíšek realizuje v Praze interiér kultovní žižkovské hospody U vystřelenýho oka. V roce 1994 pracuje pro režiséra Václava Kučeru na filmu Jaro, Léto, Podzim, Zima. V roce 1998 spolupracuje s režisérem Aurelem Klimtem na filmu O kouzelném zvonu. Důležitou součástí Velíškova tvůrčího angažmá v devadesátých letech je jeho práce pro nakladatelství Argo, která vyústila v celou řadu knižních obálek. V nakladatelství Prostor (1995) realizuje monumentální ilustrační projekt Babičky Boženy Němcové. V roce 1996 je v nakladatelství Argo vydáno Velíškovo album kreseb z cyklu Lyžaři (s. K. Císařem) V témže roce vzniká autorské leporelo k jedenáctému výročí skupiny Už jsme doma (s M. Wanekem) Tento stručný výběr z tvorby devadesátých let si dovolím zakončit dílem, poněkud přesahujícím vymezený časový horizont, animovaným filmem Fimfárum (2002) režiséra Aurela Klimta, jehož důležitou autorskou součástí byl Martin Velíšek (s P. Pošem). V letech 2001–2005 vzniká konvolut kreseb pro časopis Týden. Mimo jiné výtvarné artefakty jsou autorské kresby z tohoto cyklu důležitou součástí výstavního projektu v Galerii CREARS. text: Mgr. Tomáš Koudela, Ph.D.
Fotogalerie
Komentáře jsou uzavřeny