Marius Kotrba a Tadeáš Kotrba

Vyrůstat v umělecké rodině jako Tadeáš a zvolit si stejný umělecký osud, vzdělání, usilování o volnou tvorbu má své výhody i nevýhody. Výhodou je nesporně atmosféra a prostředí, které potomek od dětství bezděčně prožívá a je jím formován (někdy možná i determinován). Pokud dospěje k rozhodnutí, že se uměním bude zabývat a později i živit, velice mu pomohou rady a podpora rodičů. Toto lze pokládat za hlavní pozitivum. Má to ovšem i své nevýhody. Potomek je přirozeně ovlivňován formou a stylem tvorby, se kterou se v rodině denně setkává. A zde již velmi záleží nejenom na vlivu (osobnosti) rodičů - kteří mohou, ale nemusí proutek ohýbat, ale i na osobnostech potomků, jejich talentů atd.

Marius Kotrba Tadeáš Kotrba

 

Ostatně i na uměleckých školách spatříme studenty, kteří se chtějí svým pedagogům podobat. Jsou však i osvícení rodiče a talentované děti a pak lze sledovat zcela autonomní projev potomků, hledajících vlastní výraz a řešení (např. na české výtvarné scéně lze zmínit syny významných osobností Ivana Kafku, nebo Miroslava Šnajdra ml.). Marius Kotrba patří nesporně mezi vyhraněné osobnosti české výtvarné scény, zejména v sochařství za ním stojí mnoho monumentálních realizací a rozsáhlý počet děl. Předchozí tok myšlenek měl svůj počátek právě při spatření poslední malířské tvorby Tadeáše, která se odvíjí od autonomního grafického projevu ze střední školy. Již dnes je patrný výrazný rozdíl nejen formy, ale zejména přístupu ke způsobu vnímání a pojednávání dějů. Marius se snaží o (dejme tomu) racionální analýzu, Tadeáš směřuje (prozatím) k fantazijnějšímu (iracionálnějšímu) projevu (to přesto, že jeho grafické počátky měly formu s geometrickými prvky).

Marius Kotrba je osobností dlouhodobě známou v Rožnově a to nejen z realizací, které ve svém městě má a je dnes samozřejmě znám velmi dobře v rámci republiky. Věřte, že mnohem hůř se prosazuje umělec mimo centra, stojí ho to větší úsilí. Můj dlouholetý přítel, který byl v komisi při profesorském řízení Maria Kotrby na pražské akademii, mi sdělil, že nejenom on, ale většina členů komise byla po obhajobě a předložení výsledků dosavadní tvorby Kotrby překvapena jejím rozsahem a počtem významných veřejných realizací a řízení hladce proběhlo (což u mimopražských autorů nebývá samozřejmostí). Toto jen na okraj soustřednosti velkých měst. Sochařská tvorba M. Kotrby je v kontextu českého sochařství velmi ojedinělá. Vychází z nové figurace, která se v současné české sochařské tvorbě příliš nevyskytuje: ze současných monumentálních sochařů se systematicky figurativní tvorbě věnuje hlavně Olbram Zoubek a Marius Kotrba. Mezi těmito sochaři je však značný rozdíl, a to nejen generační. Zoubek je inspirován zejména historickými postavami (řecká mytologie, české literatury atp.), Kotrba čerpá ze současného života lidí konce dvacátého a počátku tohoto století. Jeho sochy popisují kladné i záporné vlastnosti dnešních lidí: vášně, agresi, zlo i dobro, moc i bezmoc, skromnost i pýchu, směšnost i důstojnost……to, co kriticky ve svém okolí vnímá, analyzuje. Jeho sochy navazují na nejlepší tradice českého klasického i moderního figurativního sochařství, dbá na trojrozměrné fungování sochy v prostoru – na více pohledové fungování (tj.ze všech stran a úhlů). V galerii Crears hodlá vystavit výběr sochařské i malířské tvorby poslední doby.

Tadeáš Kotrba prošel systematickým grafickým školením na střední škole a pak i ve třech ročnících na pražské akademii u prof. Lindovského. Jako student pátého ročníku se druhým rokem zabývá malbou v ateliéru prof. Rittsteina a v současné době studuje malbu na The University of the Arts v Londýně. Jeho poslední malířský projev (interpretace krajiny) je velmi subtilní až snový. Je to nějaký pohádkový příběh, kde prociťujeme jisté tajemství děje. Malba signalizuje zkušenost s grafikou, obrazy nesou stopy linek vymezujících prostor děje a místa. Tato kombinace barevných ploch a subtilních čar, má tajemnou vztahovost a provokuje fantazii, vše často doplňováno stínovými poutníky (podobná krajině, jakou popisuje Alfréd Kubín ve své knize Země snivců).

Výstava je dobrou příležitostí k porovnání rozmanitosti tvorby otce i syna. Pro Maria je jednou z výstav, kterou jeho vyzrálá tvorba nese. Pro Tadeáše je příležitostí k naznačení směřování tvorby i k zamyšlení nad uměním ve smyslu objevování nových cest a také k zamyšlení nad tím, kam jeho otec směřoval a co vše dokázal systematickou a soustředěnou tvorbou.

Kamil Drabina, leden 2011



Fotogalerie

 

Komentáře

  1. Milý Mário
    budeš nám všem moc a moc chybět. Máme tě moc rádi. Škoda že stak brzy odešel do uměleckého nebe, mohls udělat ještě spoustu kvalitní práce. Nikdy na tě nezapomenu.
    Hana ze Vsetína – spolužačka z Hradiště.

    Hama Kristenová – 23. květen 2011

  2. …si tady ..i u nás na zahrade,.. v ateliéru na polici….doma na pomalovaných hrníčcích…a v Rožnove zústaneš
    Míšani – kamarádi – kdysi rožnováci

    Míša – 27. květen 2011

Komentáře jsou uzavřeny