Rostislav Zárybnický
Rostislav Zárybnický hledá svůj umělecký výraz s výtvarnou jistotou, danou jeho akademickým školením i organickou příslušností k výtvarnému proudu české nové figurace, k němuž se charakterem malby a jejího významově-tématického zacílení připojil v šedesátých letech minulého století. Hledá odvrácenou stranu lidských existencí (Kolotoč, Tváře v okně, Občané). Hledá obraz vnímání neobyčejné všednosti lidského života (Mlčení, U stolu). Jeho malby jsou odrazem stále se zrychlujícího životního tempa, v němž ztrácíme rovnováhu, jistotu a hodnoty (Konzumentky, Mluvčí). Jsou záznamem toho, jak se řítíme se zoufalými a přehnanými gesty vstříc přetvářce, násilí a šklebu (Pád, Hemžení).
 |
 |
Zkratkovitý a navíc cizí prožitek virtuálního chaosu vydáváme za skutečný život. Nosíme své masky a jsme schováni ve své kůži, často hroší. Zárybnický vidí pod masku i pod kůži, (Drama, Vinárník), avšak ironie, s jakou své postavy obnažuje až na holé maso, je soucitná, není sarkasmem. Zárybnického hořký humor (Koupání, Rovnátka, Nadějný aviatik) nikdy nepostrádá lidský rozměr.
Narodil se 12.12.1936 ve Sklíni na Volyni. 1947 byla rodina repatriována z Ukrajiny do Čech. 1955 maturoval v Žatci a v letech 1956-62 studoval u Vladimíra Sychry na pražské Akademii. Vystavuje od roku 1965, samostatně od 1967. Je zastoupen ve sbírkách většiny veřejných galerií v České republice včetně Národní galerie, nejpočetněji v domovském Liberci, kde žije a tvoří od roku 1968.
Petr Beránek
3. 5. 2011 – 28. 5. 2011
Rostislav Zárybnický - 2011
