Petr Kuba

Narozen: 29. 3. 1958

SOCHY & MALBA

Studia:
1973-1977 Gymnasium Šternberk
1977-1981 SUPŠ Uherské Hradiště
1984-1990 UMPRUM Praha


Petr Kuba čerpá své náměty z mýtů, evropské duchovní kultury i bezprostředně ze života v jeho nadčasové poloze. Svědčí o tom názvy jeho artefaktů: Cháron, Laokont, Anděl strážný, Had na prsou, Noční chodec a další.

Bohatým námětem k přemýšlení nad jeho díly je objevování styčných bodů mezi Kubovou tvorbou sochařskou a malířskou, popřípadě grafickou. Petr Kuba je obdivuhodný v oblasti malby, grafiky i v jeho počínání s barvou, plošnou kompozicí a lineární pádností, jichž využívá k uchování specifik svého sochařského rukopisu v ploše. Ale je nutné vyzvednout také jeho sochařské realizace, které jsou nespornou dominantou Kubovy výtvarné práce.

Všestranný umělec.


Navzdory šíři významu tohoto termínu lze přece jen tímto opisem vystihnou osobnost téměř renesančního Petra Kuby snad nejlépe. Oblast jeho zájmu je totiž nezvykle rozsáhlá. Ač svým akademickým vzděláním sochař, nenechává svou invenci spoutat pouze jednou výtvarnou disciplínou, ale sebevědomě překračuje hranice oborů, technik, materiálů i konkrétních způsobů tvorby. Svou prací dosahuje naprosto autonomních uměleckých kvalit v každém oboru svého zájmu a každá poloha jeho díla hrdě stojí jako svébytně existující tvar. Autor se kromě sochy, která přece jen nepatrně převyšuje mírou pozornosti, kterou ji Kuba věnuje, ostatní obory, věnuje dále malbě, grafice, reliéfní tvorbě a stojí také za několika realizacemi na pomezí sochy a architektonického prvku.

Autorův nápadný sochařský rukopis lze v jistých souvislostech volně vztáhnout ke směru Nová figurace, který si od 60. let kladl za cíl učinit revizi uměleckého přístupu k zobrazování figury. Tomuto východisku zůstávají Kubovy plastiky skutečně věrné. Jeho sochy jsou sice jasně identifikovatelné jako lidské postavy, avšak jejich abstrahovaný tvar a z klasického kánonu vykloněná proporcionalita jim propůjčují ráz předmětů až téměř kultovních, rituálních či magických. Náměty své sochařské tvorby čerpá Petr Kuba především z mytologie, náboženství, oblasti lidských vztahů a v menší míře také ze zvířecí říše. Za zdánlivě snadno čitelnými tématy však lze tušit hlubší výtvarné a filosofické koncepty, které původní zřetelnost námětů a jejich významů poněkud rozostřují a činí tak recepci díla poněkud náročnější. Kuba využívá k realizaci některých svých kovových soch jedinečnou techniku odlévání, kterou sám vynalezl a kterou v současnosti nepoužívá žádný jiný umělec. Jedná se o slévání kovu a epoxidu, přičemž jsou obě hmoty lity do formy v jednom nepřerušeném procesu. Tato technologie poskytuje široké možnosti využití barev, stupňů broušení a samotného kombinování kovu s epoxidovou hmotou, které skýtá potenciál mnoha výrazů výsledného díla.


Pracuji tak, že když vytvořím již mnoho soch a začínám z nich být unavený, přejdu k malování, říká Kuba o své mezioborovosti. Výraz Kubova malířského díla je od jeho plastiky značně odlišný. Vyhýbá se prvoplánovému zobrazování přísně figurativních námětů, i když za čistou abstrakci jeho obrazy označit nelze. Za dovedně ukrytými, zdánlivě abstraktními formami se většinou nalézají zcela konkrétní náměty, které je však třeba rozklíčovat. Volnou inspirací jsou mu zde především přírodní náměty jako voda a život okolo ní, různá zvířata a také zážitky z běžného života nebo místa, která navštívil. „Něco mě napadne, něco se mi zdá, něco vidím, něco prožiju“, svěřuje se výtvarník. V reliéfní tvorbě pak pracuje především na malých formátech, ve kterých zachycuje náměty z evropských mytologií a věnuje se i tvorbě pamětních medailí na počest významných osobností českého kulturního života.

Autor pořádá samostatné výstavy v České republice i v zahraničí a jeho práce byly k vidění také na mnoha expozicích kolektivních. Kubovo dílo mohli diváci obdivovat například až v jihoamerické Venezuele, Holandsku, Kuvajtu, Německu, Itálii nebo Lucembursku. Kromě vlastní umělecké činnosti Kuba působí také v oblasti výtvarné pedagogiky a krátce se věnoval i restaurování památek. Je členem mezioborové umělecké asociace Združení„Q“

Samostatné výstavy:

—— ——
1993 galerie Volksbank,Frankenberk (Německo)
1994 galerie Frese-Mehles,Bad Arolsen s p.Zlámalem
1994 galerie Na hradě, Olomouc s p. Kubovou
1995 galerie Šternberk
1995 galerie Percosi, d’arte 90 Venezia (Itálie)
1996 galerie Jana Svatý Kopeček
1997 galerie Diekirch (Lucembursko)
2003 galerie G (Olomouc)
2003 zámek Náměšť na Hané
2005 galerie Litovel
2005 galerie G, Olomouc, se Zdeňkem Vackem
2006 galerie Šternberk
2007 Lesní atelier Kuba Kersko
2008 galerie Mona Lisa Olomouc
2009 Synagoga Hranice
2012 Galerie Koruna Hradec Králové

Kolektivní výstavy:

—— ——
1991 Kabinet grafiky – Olomouc
1992 komorní plastika, galerie Mánes – Praha
1993 Intro Centro Europeo, Centro Ffiulano
Arti Plastice, Udine – Itálie
1994 Symposium Sv. Kopeček, galerie Jana
1996 galerie Jana Svatý Kopeček
1997 galerie Percosi, d’arte 90 Venezia – Itálie
1998 Symposium – Teplá, ČR
1998 galerie Voorburk – Nizozemsko
1999 galerie v Eslingenu – Německo
2000 Umění Moravy,velvyslanectví ČR, Carakas-Venezuela
2001 galerie v Bad Neustatu – SRN
2002 Rastros,galerie Diaz Mancini, Carakas – Venezuela
2002 II.salon – Litoměřice
2004 setkání v divadle – Šumperk
2007 ambasáda České Republiky – Kuwait
2007 klášter menších bratří Františkánů – Praha
2009 sdružení Q, Reduta Brno 2010
2010 sdružení Q, muzeum Boskovice
2010 galerie Znojmo
2011 Valašské mámení – Rajnochovice
2011 galerie INSPIRO – Brno sdružení Q
2012 zámek ve Chvalech – Praha
2014 sdružení Q Radnice města Brna
2016 sdružení Q Galerie města Olomouce

 

29. 3. 2017 – 6. 5. 2017

Petr Kuba

 


Výběr z tvorby

 

Komentáře jsou uzavřeny