Petr Kuba
Narozen: 29. 3. 1958
SOCHY & MALBA
Studia: 1973-1977 Gymnasium Šternberk1977-1981 SUPŠ Uherské Hradiště1984-1990 UMPRUM Praha
Petr Kuba čerpá své náměty z mýtů, evropské duchovní kultury i bezprostředně ze života v jeho nadčasové poloze. Svědčí o tom názvy jeho artefaktů: Cháron, Laokont, Anděl strážný, Had na prsou, Noční chodec a další.
Bohatým námětem k přemýšlení nad jeho díly je objevování styčných bodů mezi Kubovou tvorbou sochařskou a malířskou, popřípadě grafickou. Petr Kuba je obdivuhodný v oblasti malby, grafiky i v jeho počínání s barvou, plošnou kompozicí a lineární pádností, jichž využívá k uchování specifik svého sochařského rukopisu v ploše. Ale je nutné vyzvednout také jeho sochařské realizace, které jsou nespornou dominantou Kubovy výtvarné práce.
Všestranný umělec.
Navzdory šíři významu tohoto termínu lze přece jen tímto opisem vystihnou osobnost téměř renesančního Petra Kuby snad nejlépe. Oblast jeho zájmu je totiž nezvykle rozsáhlá. Ač svým akademickým vzděláním sochař, nenechává svou invenci spoutat pouze jednou výtvarnou disciplínou, ale sebevědomě překračuje hranice oborů, technik, materiálů i konkrétních způsobů tvorby. Svou prací dosahuje naprosto autonomních uměleckých kvalit v každém oboru svého zájmu a každá poloha jeho díla hrdě stojí jako svébytně existující tvar. Autor se kromě sochy, která přece jen nepatrně převyšuje mírou pozornosti, kterou ji Kuba věnuje, ostatní obory, věnuje dále malbě, grafice, reliéfní tvorbě a stojí také za několika realizacemi na pomezí sochy a architektonického prvku.
Autorův nápadný sochařský rukopis lze v jistých souvislostech volně vztáhnout ke směru Nová figurace, který si od 60. let kladl za cíl učinit revizi uměleckého přístupu k zobrazování figury. Tomuto východisku zůstávají Kubovy plastiky skutečně věrné. Jeho sochy jsou sice jasně identifikovatelné jako lidské postavy, avšak jejich abstrahovaný tvar a z klasického kánonu vykloněná proporcionalita jim propůjčují ráz předmětů až téměř kultovních, rituálních či magických. Náměty své sochařské tvorby čerpá Petr Kuba především z mytologie, náboženství, oblasti lidských vztahů a v menší míře také ze zvířecí říše. Za zdánlivě snadno čitelnými tématy však lze tušit hlubší výtvarné a filosofické koncepty, které původní zřetelnost námětů a jejich významů poněkud rozostřují a činí tak recepci díla poněkud náročnější. Kuba využívá k realizaci některých svých kovových soch jedinečnou techniku odlévání, kterou sám vynalezl a kterou v současnosti nepoužívá žádný jiný umělec. Jedná se o slévání kovu a epoxidu, přičemž jsou obě hmoty lity do formy v jednom nepřerušeném procesu. Tato technologie poskytuje široké možnosti využití barev, stupňů broušení a samotného kombinování kovu s epoxidovou hmotou, které skýtá potenciál mnoha výrazů výsledného díla.
Pracuji tak, že když vytvořím již mnoho soch a začínám z nich být unavený, přejdu k malování, říká Kuba o své mezioborovosti. Výraz Kubova malířského díla je od jeho plastiky značně odlišný. Vyhýbá se prvoplánovému zobrazování přísně figurativních námětů, i když za čistou abstrakci jeho obrazy označit nelze. Za dovedně ukrytými, zdánlivě abstraktními formami se většinou nalézají zcela konkrétní náměty, které je však třeba rozklíčovat. Volnou inspirací jsou mu zde především přírodní náměty jako voda a život okolo ní, různá zvířata a také zážitky z běžného života nebo místa, která navštívil. „Něco mě napadne, něco se mi zdá, něco vidím, něco prožiju“, svěřuje se výtvarník. V reliéfní tvorbě pak pracuje především na malých formátech, ve kterých zachycuje náměty z evropských mytologií a věnuje se i tvorbě pamětních medailí na počest významných osobností českého kulturního života.
Autor pořádá samostatné výstavy v České republice i v zahraničí a jeho práce byly k vidění také na mnoha expozicích kolektivních. Kubovo dílo mohli diváci obdivovat například až v jihoamerické Venezuele, Holandsku, Kuvajtu, Německu, Itálii nebo Lucembursku. Kromě vlastní umělecké činnosti Kuba působí také v oblasti výtvarné pedagogiky a krátce se věnoval i restaurování památek. Je členem mezioborové umělecké asociace Združení„Q“
Samostatné výstavy:
| —— | —— |
| 1993 | galerie Volksbank,Frankenberk (Německo) |
| 1994 | galerie Frese-Mehles,Bad Arolsen s p.Zlámalem |
| 1994 | galerie Na hradě, Olomouc s p. Kubovou |
| 1995 | galerie Šternberk |
| 1995 | galerie Percosi, d’arte 90 Venezia (Itálie) |
| 1996 | galerie Jana Svatý Kopeček |
| 1997 | galerie Diekirch (Lucembursko) |
| 2003 | galerie G (Olomouc) |
| 2003 | zámek Náměšť na Hané |
| 2005 | galerie Litovel |
| 2005 | galerie G, Olomouc, se Zdeňkem Vackem |
| 2006 | galerie Šternberk |
| 2007 | Lesní atelier Kuba Kersko |
| 2008 | galerie Mona Lisa Olomouc |
| 2009 | Synagoga Hranice |
| 2012 | Galerie Koruna Hradec Králové |
Kolektivní výstavy:
| —— | —— |
| 1991 | Kabinet grafiky – Olomouc |
| 1992 | komorní plastika, galerie Mánes – Praha |
| 1993 | Intro Centro Europeo, Centro Ffiulano |
| Arti Plastice, Udine – Itálie | |
| 1994 | Symposium Sv. Kopeček, galerie Jana |
| 1996 | galerie Jana Svatý Kopeček |
| 1997 | galerie Percosi, d’arte 90 Venezia – Itálie |
| 1998 | Symposium – Teplá, ČR |
| 1998 | galerie Voorburk – Nizozemsko |
| 1999 | galerie v Eslingenu – Německo |
| 2000 | Umění Moravy,velvyslanectví ČR, Carakas-Venezuela |
| 2001 | galerie v Bad Neustatu – SRN |
| 2002 | Rastros,galerie Diaz Mancini, Carakas – Venezuela |
| 2002 | II.salon – Litoměřice |
| 2004 | setkání v divadle – Šumperk |
| 2007 | ambasáda České Republiky – Kuwait |
| 2007 | klášter menších bratří Františkánů – Praha |
| 2009 | sdružení Q, Reduta Brno 2010 |
| 2010 | sdružení Q, muzeum Boskovice |
| 2010 | galerie Znojmo |
| 2011 | Valašské mámení – Rajnochovice |
| 2011 | galerie INSPIRO – Brno sdružení Q |
| 2012 | zámek ve Chvalech – Praha |
| 2014 | sdružení Q Radnice města Brna |
| 2016 | sdružení Q Galerie města Olomouce |
29. 3. 2017 – 6. 5. 2017
Petr Kuba
Výběr z tvorby
Komentáře jsou uzavřeny
