Ladislav Maria Wagner

Narodil se v Nitře 27. června 1945. Pochází z Jaroměřického rodu malířů, kameníků a sochařů. Zákaz studia počátkem šedesátých let neodvratně deformuje budoucnost umělce. Jeho cesta životem se již od počátku stává odyseou.
Navzdory ztíženým podmínkám na soustředěnou práci narůstá v sedmdesátých letech dílo vzbuzující zájem široké veřejnosti. Zde je i počátek přátelství s malíři Janem Zrzavým a později Ladislavem Placatkou. V Ostravské anabázi je malíř v blízkém kontaktu s básníkem a teoretikem umění Petrem Holým, což dává na vernisážích podnět k protirežimním uměleckým produkcím za podpory herců Miloslava Holuba a Lenky Kucharské.
Malíř se setkává s Bohumilem Slánským a Jindřichem Chalupeckým, se kterým vede až do jeho smrti korespondenci z Rožmberku nad Vltavou, kam byl režimem odsunut k zapomenutí. I přes značné riziko je ateliér na faře v Rožmberku navštěvován osobnostmi tehdejší České kultury (Kemr, Kačer, Vyleťal, Šalamoun, Salamanczuk, Poš, Zaoralová, Holý atd.) Zde paradoxně roste i zájem ciziny o toto odvržené dílo a formuje se pozdější úspěch výstav v zahraničí let devadesátých.
Získal významná ocenění doma i v zahraničí a je čestným členem několika prestižních institucí, jako je na příklad Masarykova akademie umění, která mu udělila také zlatou medaili. V roce 2002 je jmenován konzulem International classe homme d´art Faubourien. O rok později přebírá cenu Evropské unie umění a je zapsán do Almanachu Evropské kultury.






Výstavu obrazů L.M. Wagner si můžete prohlédnout v rožnovské galerii CREARS od 9.10. do 13.11.2021, Nábřeží dukelských hrdinů 442.





Jeho život nebyl vůbec procházkou růžovým sadem. Za minulého režimu byl perzekvován, nesměl studovat vysokou školu, kromě náročné práce v ateliéru pracuje na šachtě jako havíř. Pro svůj protirežimní občanský i výtvarný názor je vězněn a mnohokrát násilně hospitalizován v psychiatrických ústavech. Navzdory tomu se soustředí na práci a v sedmdesátých letech se o jeho dílo zajímá široká veřejnost. Tady je i počátek jeho přátelství s malíři Janem Zrzavým, a Ladislavem Placatkou. V Ostravě je malíř v blízkém kontaktu s básníkem a teoretikem umění Petrem Holým. Malíř se setkává s Bohumilem Slánským a Jindřichem Chalupeckým, se kterým až do jeho smrti udržuje korespondenci z Rožmberku nad Vltavou, kam byl režimem v roce 1984 odsunut k zapomenutí. Jedenáct let nemohl vystavovat, nesmělo se oněm psát, nemohl se volně pohybovat mimo své trvalé bydliště.


Už tenkrát si ho však vážili v odborných kruzích a cizina ho vyznamenala řadou prestižních cen.
Wagnerova experimentální tvorba je v současnosti známa po celém světě a jeho obrazy jsou součástí mnoha sbírek státních i soukromých.
Mimořádné technické znalosti výtvarných technik, průsvitné olejové lazury, jak ji používali staří mistři, zajišťují Ladislavu Marii Wagnerovi výjimečné místo na naší výtvarné scéně.


Již v roce 1978 mu byla v Paříži tajně vydána sbírka básní Touches. Básnická sbírka Plechový kolotoč byla jeho první knížka básní, vydaná po roce 1989 v českém prostředí s vlastními ilustracemi. Další sbírka básní Fialkové roky je v pořadí druhou ze série připravovaných čtyř sbírek.

 

9. 10. 2021 – 13. 11. 2021

Jana ÁGNES, Ladislav M.WAGNER

 


Výběr z tvorby

 

Komentáře jsou uzavřeny